|
|
Charakterizace kovů v atmosférickém aerosolu
Cigánková, Hana ; Ličbinský, Roman (oponent) ; Vojtíšek,, Michal (oponent) ; Krajčovič, Jozef (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá charakterizací prvků ve dvou velikostních frakcích městského aerosolu, který byl vzorkován ve všech ročních obdobích na venkovní terase Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně v roce 2018. V teoretické části práce jsou shrnuty základní informace o analýze a zdravotních rizicích atmosférického aerosolu a na něm vázaných kovech. Dále jsou v práci popsány metody stanovení inhalační biodostupnosti částic aerosolu a metody používané pro stanovení oxidativního potenciálu. V první části práce je podrobně popsáno vzorkování a analýza částic městského aerosolu. Byla stanovena hmotnostní koncentrace obou velikostních frakcí částic aerosolu a celková koncentrace 21 prvků vázaných na částice. Pomocí obohacovacího faktoru a pozitivní maticové faktorizace byly vypočítány pravděpodobné zdroje analyzovaných prvků. Druhá část práce se zabývá stanovením oxidativního potenciálu aerosolu a biodostupné koncentrace analyzovaných prvků ve třech simulovaných plicních tekutinách (deionizovaná voda, simulovaná kapalina plicních sklípků a Gamblův roztok). Kromě stanovení oxidativního potenciálu reálných vzorků byly stanoveny i oxidativní potenciály jednotlivých prvků. Ze získaných výsledků byl vypočítán pravděpodobný příspěvek prvků ke změřenému oxidativnímu potenciálu.
|
|
| |
|
|
Biodostupnost prvků a oxidativní potenciál městského aerosolu
Cigánková, Hana ; Mikuška, Pavel ; Hegrová, J.
Atmosférické aerosoly (ParticulateMatter, PM) mají významný dopad na zdraví a životní prostředí. Schopnost aerosolů produkovat reaktivní formy kyslíku (ROS) je jedním z často navrhovaných mechanismů souvisejících s negativními účinky aerosolu na lidské zdraví. Oxidační stres, který je způsobený zvýšenou koncentrací ROS, je spojován s celou řadou kardiovaskulárních a respiračních onemocnění. Schopnost aerosolu produkovat ROS je nazývána oxidativní potenciál (OP). Přestože schopnost PM tvořit ROS je dobře korelována s hmotnostní koncentrací PM, může více\nzáviset na fyzikálně-chemických vlastnostech PM. Bylo prokázáno, že prvky vázané na PM významně přispívají k OP aerosolu. Expozice prvkům bývá spojena s několika zdravotními problémy (např. respirační a kardiovaskulární onemocnění, astma, zánětlivé procesy, rakovina plic).
|
|
|
Oxidative Potential of PM1 and PM2.5 Urban Aerosol and Associated Elements in Three Simulated Lung Fluids
Cigánková, Hana ; Mikuška, Pavel ; Hegrová, J.
Mass concentration of particulate matter (PM) has been used in several epidemiologic studies as an indicatior conenecting PM concentrations with human health effects (Ostro, 1993). However, mass concentration of PM doesn´t consider the different compositions and toxicological effects of its components. Majority of PM mass constitutes low-toxicity components, while minority of trace components may have high toxicological activity (Tonne, 2012). Oxidative potential (OP), defined as the ability of PM to induce oxidative stress, is in recent years recognized as one of the main biological mechanisms considered to be contributing to negative impacts from air pollution exposure. Oxidative stress is caused through the capability of PM to generate reactive oxygen species (ROS) within the lung, which leads to pro-inflammatory responses that can ultimately results in cell apoptosis (Borlaza, 2021).
|
|
|
Charakterizace kovů v atmosférickém aerosolu
Cigánková, Hana ; Ličbinský, Roman (oponent) ; Vojtíšek,, Michal (oponent) ; Krajčovič, Jozef (vedoucí práce)
Předložená disertační práce se zabývá charakterizací prvků ve dvou velikostních frakcích městského aerosolu, který byl vzorkován ve všech ročních obdobích na venkovní terase Ústavu analytické chemie AV ČR v Brně v roce 2018. V teoretické části práce jsou shrnuty základní informace o analýze a zdravotních rizicích atmosférického aerosolu a na něm vázaných kovech. Dále jsou v práci popsány metody stanovení inhalační biodostupnosti částic aerosolu a metody používané pro stanovení oxidativního potenciálu. V první části práce je podrobně popsáno vzorkování a analýza částic městského aerosolu. Byla stanovena hmotnostní koncentrace obou velikostních frakcí částic aerosolu a celková koncentrace 21 prvků vázaných na částice. Pomocí obohacovacího faktoru a pozitivní maticové faktorizace byly vypočítány pravděpodobné zdroje analyzovaných prvků. Druhá část práce se zabývá stanovením oxidativního potenciálu aerosolu a biodostupné koncentrace analyzovaných prvků ve třech simulovaných plicních tekutinách (deionizovaná voda, simulovaná kapalina plicních sklípků a Gamblův roztok). Kromě stanovení oxidativního potenciálu reálných vzorků byly stanoveny i oxidativní potenciály jednotlivých prvků. Ze získaných výsledků byl vypočítán pravděpodobný příspěvek prvků ke změřenému oxidativnímu potenciálu.
|
|
| |
host ::
RSS.